Dřevo a papír
Trápí jej bolest z přesné rány do nosu a teče mu krev, nebo si jenom kýchnul? Jakmile věci ztratí barvu, je těžké rozeznat pravdu.
Mezi válkami proklovávali díru skrz hliníková víčka na lahvích mléka, které byly doručovány v Británii před domy obyvatel, pochutnávali si tak na smetaně. A tak jezdila...
Ptáček velikosti vrabce, co si rád dá nakvašené bobule.
Pražský holoubek; nejraději má trdelníky a pražskou šunku ze Staroměstkýho, bez města nedá ani vrků. Seš taky městský typ?
Oranžový hrudník a sytě modrá křídla, co se třepotají nad vlnami Berounky.
Stála na břehu řeky a jakmile uslyšela volání, vzlétla do nebe.
Zajíček ve své jamce sédíí sám, sédíí sám. Pověz ušáčku, co je ti?
Kolečka kmene na lednici jako záchytku vzpomínek, to chceš!
Tady strom, tam zas makovice, onam větývka – no, cítím tu přírodu až sem, co si budem.